Vídeň, hlavní město Rakouska s postavením samostatné spolkové země, je ze všech stran obklopena spolkovou zemí Dolní Rakousy. Vídeň láká turisty z Česka nejen proto, že její centrum bylo zapsáno na seznam památek UNESCO. Jsou to i historické souvislosti z dob, kdy byly české země součástí Rakouska – Uherska a Vídeň hlavním městem císařství.

Vindobona, Wien, Vídeň

Hlavní město Rakouska Vídeň (Wien) má víc než jeden a půl milionu obyvatel. Rozkládá se na ploše 415 kilometrů čtverečných. Město leží na místě bývalého starořímského vojenského tábora. Původně zde byla keltská vesnice Vindobona, což znamená

Vídeň, hlavní město Rakouska

znamená sídliště u lesního potoka.

Hradby vadily kočárům

Současná Vídeň je rozdělena na 23 obvodů, obvody jedna až devět tvoří centrum. V centru Vídně se dá dobře orientovat podle čtyřkilometrové reprezentační třídy Ringstrasse. Je jednosměrná a tvoří kruh okolo starého města. Jedinečné pamětihodnosti Vídně jsou soustředěny na starém městě – jen Schönbrunn, Belveder a Karlův kostel jsou mimo centrum. Důvod je prostý. V místech, kudy vede Ringstrasse, byly v minulosti městské hradby chránící centrum. Co bylo před nimi, zničili cizí obléhatelé.  V čase míru sloužil Vídeňákům široký hradební val, kde rostly stromy a tráva, k procházkám. Hradby se časem staly překážkou. Pouhé čtyři výjezdy z hradeb byly pro deset tisíc kočárů jezdících v půli devatenáctého století v prvním okrese málo. Proto dal císař František Josef v roce 1858 opevnění zbourat.

„Lidová“ zahrada

Na uvolněném místě byl založen park Volksgarten, veřejnosti zpřístupněn od roku 1820. Symetrickou krásu umocňuje Theseův chrám od architekta a stavitele Petera von Nobileho. Socha řeckého boha, která v něm původně stála, dnes zdobí schodiště místního Uměleckohistorického muzea. V zahradě je k vidění i pomník básníka Karla von Hasenauera a fontána, která připomíná zavraždění císařovny Alžběty (Sissi). Na zahrady navazuje budova Burgtheatru. Toto hradní divadlo – dílo stavitelů Sempera a Hazenauera je přes ne moc dobrou vnitřní akustiku nejdražší scénou Vídně.

Podívejte se jaké zájezdy a dovolené do Rakouska mají ve své nabídce cestovky na tomto odkazu ZDE!

Vídeňské zajímavosti

  • V rakouském hlavním městě neustále vane vítr, a jelikož v jeho okolí nejsou žádné průmyslové podniky, má Vídeň nejlepší ovzduší ze všech evropských měst.
  • Věž gotického dómu sv. Štěpána (výška 137 metrů), která vévodí Vídni, byla postavena i za spoluúčasti architektů, kteří pocházeli z pražské stavební hutě sv. Víta. Syn Petra Parléře Václav odešel z otcovy pražské dílny na přelomu let 1397 a 1398 do Vídně a stal se tu vedoucím mistrem svatoštěpánské stavební huti.
  • Mezi nejlepší ukázky vídeňského baroka patří paláce v Belvederu, Leopoldův trakt v Hofburgu. Dvě ulice – Naglergasse a Kurrentgasse jsou zcela lemovány barokními domy.
  • Vídeňská státní opera patří k nejvýznamnějším svého druhu na světě a na její provoz přispívá značným počtem finančních prostředků rakouský stát.
  • Místem zábavy je Prátr, jehož atrakcí je velké vídeňské kolo, z něhož je vidět nejen tento zábavní park, ale i podstatná část Vídně.
  • Do Vídně je přiváděna alpská voda ze 150kilometrové vzdálenosti a má kvalitu vody minerální.
  • Veřejné toalety Friedensreicha Hundertwassera se staly jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí města Vídně. Přestože se Hundertwasserova díla stala turistickým magnetem, dodnes nemá pochopení některých skupin konzervativních Vídeňáků.
  • Netypickou procházku po Vídni nově nabízí tak zvané Creativ Büro. Průvodce za zvuku bubnu zavede do vídeňského podsvětí – do kanálů. Trasa, na které se nevyskytují myši ani potkani, je dlouhá dva kilometry a prochází se za svitu loučí.
  • Vídeň je městem přímo vyvoleným pro labužníky. Ze sladkostí patří ke slavným Sachertorte, čokoládový dort, který vymyslel v roce 1832 cukrář knížete Metternicha Franz Sacher. Štrúdl je rovněž rakouská specialita. Oblíbený je také vídeňský bramborový salát.

 

Vídeň: Kolébka secese

Vídeň má bohaté památky z přelomu století, kdy zde vládla secese. Ta v rakouském hlavním městě skutečně kvetla. V roce 1896 vytvořila místní nová generace avantgardních umělců secesní styl (Jugendstil). Spolu s architekty a návrháři dokázali vytvořit pouto mezi výtvarným a užitým uměním. Styl to byl osobitý, o čemž například svědčí užití motivů. Ty se sice podobaly těm, které se používaly ve francouzském hnutí Art Nouveau, avšak ve Vídni vycházely z přísnějších geometrických vzorců. Velmi populární byly motivy s květinami, ale i ženskými postavami. Efektní byly i návrhy složené ze čtverců a trojúhelníků. A jaké jsou nejznámější ukázky vídeňské secese? Je to Císařský pavilon v Hietzingu, pavilony na Karlsplatzu a také Wagnerovy domy v Linke Wienziele. Dalšími ukázkami jsou Strudelhofské schody a portály Stadtparku.

 

Foto: Vídeň (scx.hu)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>