Štýrský Hradec zná český turista někdy jen jako průjezdní město při cestě do Chorvatska. Štýrský Hradec ovšem stojí zato, aby se v něm cestující zastavili k prohlídce. Je zde co k vidění – historické jádro města bylo díky unikátním architektonickým stavbám zařazeno do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Graz znamená „malý hrad“

V jihovýchodní části Rakouska, v místech, kde řeka Mura opouští úzké údolí, leží čtvrtmilionový Štýrský Hradec (německy Graz). Štýrský Hradec, město s téměř

Štýrský Hradec, Graz, Hodinová a Zvonová věž

290 tisíci obyvatel, je metropolí rakouské spolkové země Štýrsko. Je to druhé největší město Rakouska. Dominantou města je vrch Schlossberg s nadmořskou výškou 473 metry. Okolní mohutné skály sloužily ve středověku jako přirozený ochranný val a daly městu jméno. Graz – odvozeno od Gradec – znamená malý hrad.

Renesanční Štýrský Hradec

Uprostřed starého Štýrského Hradce stojí renesanční Landhaus, mohutná stavba ze šestnáctého století vybudovaná za vlády Karla II. Je dokladem nejen tehdejší moci Habsburků, ale i vlivu italských stavitelů a architektů, především Domenica dell Alliho. Stavbě dominuje arkádové nádvoří s renesanční fontánou uprostřed, vnitřky zdobí nádherné štukové stropy. Kdysi býval úřadem a dnes slouží jako sídlo parlamentu.

V těsném sousedství se nachází unikátní zbrojnice, největší svého druhu na světě. Funkční výzbrojí ze šestnáctého a sedmnáctého století by bylo možné i v současné době okamžitě vyzbrojit armádu o 24 000 mužů.

I když byl Štýrský Hradec (Graz) původně založen jako obchodní centrum, sehrál rovněž významnou roli obrannou. Opevnění několikrát odolalo útokům Turků, kteří v sedmnáctém století podnikali tažení proti západní katolické Evropě. Definitivní tečku za tureckým řáděním učinila bitva ve štýrském pohraničí poblíž sv. Gotharda v roce 1664.

Radnice, kašna a malovaný dům

  • Kolem měšťanských domů v ulici Nový svět, kde mívali ve středověku dílny kováři, koláři a klempíři, se dá projít na hlavní náměstí starého města.
  • Už ve dvanáctém století využívali místní obyvatelé prostranství jako tržiště. V šestnáctém století přibyla radnice, ale zažila tolik přestaveb, že se původní ráz nezachoval. Až poslední renovace v roce 1966 vrátila radnici její původní charakter.
  • Podle starých nařízení musela stát na každém hlavním náměstí kašna. Tu zdejší nechali místní radní ozdobit sochou oblíbeného panovníka, aby mu tak dokázali svou loajalitu. Princ Johann se nachází ve společnosti čtyř ženských postav, které představují čtyři hlavní řeky starého Štýrska.
  • Na rohu Hauptplatz a Sporgasse stojí takzvaný Lueghaus s malovanou fasádou. Podobné domy lze najít i jinde. Největší pozornosti se těší takzvaný Malovaný dům, celý pokreslený lidskými tvářemi. V minulosti požívali obyvatelé tohoto domu zvláštní privilegium – neplatili daně, ale zato se museli starat o zemského pána, kdykoliv zavítal do Grazu.

Památky nejsou skanzenem

Další zvláštností Štýrského Hradce (Grazu) jsou malé půvabné dvorky, na jejichž údržbu město obyvatelům přispívá. Úřady dohlížejí, aby se jádro města nestalo skanzenem úřadů, ale aby se v něm bydlelo. Na některých dvorcích se dá odpočinout při sklence místního růžového vína Schilscher. Jedné části se tu dokonce přezdívá bermudský trojúhelník – jakmile sem jednou člověk zabloudí, stěží se dostane zpátky (od vína).

Hodinová věž a Zvonová věž

Význačnou dominantou města, viditelnou už zdálky, je Glocknerturm, čtyřiatřicet metrů vysoká Hodinová věž. Hodiny mají přehozené ručičky – velká ukazuje hodiny a malá minuty. Záměna má původ v minulosti, kdy se ještě tolik nehledělo na čas a stačilo znát celou hodinu. Teprve později byla k ciferníku doplněna i malá ručička.

O kus dál od Hodinové věže stojí Zvonová věž, jež bývala součástí městských hradeb. Zvon uvnitř věže, který pochází ze šestnáctého století, kdysi zvonil na poplach, ohlašoval požáry, zněl i při popravách. V současné době je slyšet třikrát denně.

Město se ubránilo Turkům, přežilo přírodní katastrofy a ve středověku přestálo i morovou ránu. Vždy se vzpamatovalo a znovu vyrostlo do ještě větší krásy. Každá doba rozkvětu po sobě zanechala nějaký architektonický skvost.

Víte, že…

  • v rakousko-uherské české němčině (nebo německé češtině?) se obyvatelům Štýrského Hradce říkalo Štajneráci? Zvláště u sklenice výtečného zdejšího vína se projevuje družná povaha Štajeráků, kteří v mnohém připomínají naše Moravany.
  • … v roce 2003 byl Štýrský Hradec vybrán za hlavní město evropské kultury? Při té příležitosti byl na řece Muru vybudován umělý ostrov Murinsel, který s oběma břehy spojují mosty. Má tvar mušle a slouží jako atraktivní odpočinková zóna. V noci je ostrov podivuhodně nasvícen.
  • … ještě známější je dílo moderní architektury Dům umění (Kunsthaus), ve světě známý rovněž pod přezdívkou „Přátelský mimozemšťan“? Amorfní dílo má představovat živou hmotu a k velké radosti turistů se také jako živá hmota chová (například vydává zvuky, mění se světlem a podobně).  Autory jsou angličtí architekti Peter Cook a Colin Fournier. Kunsthaus byl dokončen rovněž v roce 2003.
  • expozice ve staré zbrojnici vypovídá o tehdejších vojácích – o jejich povinnostech i nejrůznějších praktikách, jichž využívali mladí muži, když se snažili vyhnout vojenské službě? Například si vyráželi přední zuby, které tehdy nutně potřebovali, aby mohli překousnout kožené pouzdro s náboji do pušek.

Foto: Štýrský Hradec, Hodinová a Zvonová věž (sxc.hu)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>