Alpy, které pokrývají Rakousko ze 60 procent, nabízejí návštěvníkům mnoho možností k horské turistice a zimním sportům. I v těch opravdu velkých horských střediscích se udržuje tradiční alpská atmosféra a až na výjimky jsou to obce žijící normálním životem i mimo lyžařskou sezónu. Z Prahy nebo z Brna lze do oblasti Kitzbühelských Alp pohodlně dojet přes Lineca Salcburkzhruba za sedm až osm hodin.

Alpy: Největší bohatství země

Rakušané si vždy velmi dobře uvědomovali, že Alpy jsou hlavním magnetem, který do jejich země láká miliony návštěvníků z celého světa. Turistika přinášela zisk, ale

Rakouské Alpy

zároveň se projevovala i negativně. Značně přispívala ke zhoršování životního prostředí. Citelným zásahem do alpské přírody bylo ve třicátých letech zahájení stavby vysokohorské silnice (Grossglocknerstrasse) mezi Zell am See v Salcbursku a korutanským Heiligebluttem.

Alpské elektrárny

Stejný dopad na Vysoké Taury měly i stavby elektráren.  Dokončení díla Glockner-Kaprun pro přírodu znamenalo:

  • vybudování dvou velkých přehradních nádrží a dvou přehrad menších,
  • postavení přečerpávacích stanic a druhé elektrárny,
  • vyhloubení více než dvaceti kilometrů přiváděcích tunelů
  • a dalších kilometrů sběrných štol.

Sběrná oblast odvádějící vodu z ledovců masivu Grossglocknermá rozlohu 170 kilometrů čtverečních. Ve Vysokých Taurách nejsou kaprunské elektrárny jediné. Další, mnohem menší se nacházejí ve Stubachtalu nebo na řece Salzach. Všechny elektrárny jsou trvalým jablkem sváru mezi ekonomy a ochránci přírody.

Podívejte se jaké zájezdy a dovolené do Rakouska mají ve své nabídce cestovky na tomto odkazu ZDE!

Cílená ochrana rakouských Alp

Počátkem šedesátých let do Alp začali proudit návštěvníci ve velkém. Silný příliv turistů vyžadoval stavby nových hotelů, lanovek a asfaltových silnic. Situaci bylo třeba zásadně řešit – zastavit zásahy do přírody Vysokých Taur a vytvořit chráněné území. Ukázalo se však, že každá ze tří spolkových rakouských zemí má o budoucím národním parku odlišnou představu. Trvalo až do roku 1971 než zástupci Korutan, Salcburska a Tyrolska smlouvu o založení národního parku podepsali.

Národní parky v Alpách

Už dříve, v letech 1958 až 1964, byla větší část Vysokých Taur na území Salcburska a Korutan vyhlášena za přírodní rezervaci. Od sedmdesátých let park postupně procházel řadou změn. Přibyly další stovky čtverečních kilometrů na jižních svazích v Korutanech i na severních v Salcbursku. Park byl rozdělen na tři zóny s různým stupněm ochrany. Nejpřísnější omezení platí v bezprostředním okolí vrcholu Grossglockneru, nejvyšší hory Rakouska (3797 m n. m.). Tady, na relativně malé ploše mezi impozantními vrcholy leží i nejdelší, desetikilometrový ledovec Východních Alp. Zvláštností národního parku Vysoké Taury je, že vedle sebe existují přirozené neporušené terény a oblasti, kde hospodaří lidé.

  • Národní park (Nationalpark) Nockberge byl vyhlášen v roce 1987
  • Národní park (Nationalpark) Kalkalpen je nejmladším z národních parků. Chrání přírodu vápencových Alp v oblasti Pyhrn – Eisenwurzen.

Na každém kroku narazíme na informační tabule, které poučují, varují nebo jen informují. Existují dobrovolné svazy a kluby, konají se přednášky, informovanost o případných negativních dopadech lidského působení na přírodu je dostatečná.

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>